Přednímu zpěváku, žalm Davidův. Hospodine, ty jsi mne zkusil a seznal. Ty znáš sednutí mé i povstání mé, rozumíš myšlení mému zdaleka. Chození mé i ležení mé ty obsahuješ, a všech mých cest svědom jsi. Než ještě mám na jazyku slovo, aj, Hospodine, ty to všecko víš. Z zadu i z předu obklíčils mne, a vzložils na mne ruku svou. Divnější jest umění tvé nad můj vtip; vysoké jest, nemohu k němu. Kamž bych zašel od ducha tvého? Aneb kam bych před tváří tvou utekl? Jestliže bych vstoupil na nebe, tam jsi ty; pakli bych sobě ustlal v hrobě, aj, přítomen jsi. Vzal-li bych křídla záře jitřní, abych bydlil při nejdalším moři: I tamť by mne ruka tvá provedla, a pravice tvá by mne popadla. Dím-li pak: Aspoň tmy, jako v soumrak, přikryjí mne, ale i noc jest světlem vůkol mne. Aniž ty tmy před tebou ukryti mohou, anobrž noc jako den tobě svítí, rovně tma jako světlo. Ty zajisté v moci máš ledví má, přioděl jsi mne v životě matky mé. Oslavuji tě, proto že se hrozným a divným skutkům tvým divím, a duše má zná je výborně. Neníť ukryta žádná kost má před tebou, jakž jsem učiněn v skrytě, a řemeslně složen, v nejhlubších místech země. Trupel můj viděly oči tvé, v knihu tvou všickni oudové jeho zapsáni jsou, i dnové,v nichž formováni byli, když ještě žádného z nich nebylo. Protož u mne ó jak drahá jsou myšlení tvá, Bože silný, a jak jest jich nesčíslná summa! Chtěl-li bych je sčísti, více jest jich než písku; procítím-li, a já jsem vždy s tebou. Zabil-li bys, ó Bože, bezbožníka, tehdážť by muži vražedlní odstoupili ode mne, Kteříž mluví proti tobě nešlechetně; marně vyvyšují nepřátely tvé. Zdaliž těch, kteříž tě v nenávisti mají, ó Hospodine, v nenávisti nemám? A ti, kteříž proti tobě povstávají, zdaž mne nemrzejí? Úhlavní nenávistí jich nenávidím, a mám je za nepřátely. Vyzpytuj mne, Bože silný, a poznej srdce mé; zkus mne, a poznej myšlení má. A popatř, chodím-liť já cestou odpornou tobě, a veď mne cestou věčnou.
K sprostnému sprostně se ukazuješ, a s převráceným převráceně zacházíš. Lid pak ssoužený vysvobozuješ, a oči vysoké snižuješ. Ty zajisté rozsvěcuješ svíci mou; Hospodin Bůh můj osvěcuje temnosti mé. Nebo v tobě proběhl jsem vojsko, a v Bohu svém přeskočil jsem i zed. Boha tohoto silného cesta jest dokonalá, výmluvnosti Hospodinovy jsou přečištěné, onť jest štít všech, kteříž v něho doufají. Nebo kdo jest Bohem kromě Hospodina, a kdo skalou kromě Boha našeho? Ten Bůh silný přepasuje mne udatností, a činí dokonalou cestu mou. Činí nohy mé jako laní, a na vysokostech mých postavuje mne. Učí ruce mé boji, tak že lámi i lučiště ocelivé rukama svýma. Tys mi také dodal štítu spasení svého, a pravice tvá podpírala mne, a dobrotivost tvá mne zvelebila. Rozšířil jsi krokům mým místo pode mnou, a nepodvrtly se nohy mé. Honil jsem nepřátely své, a postihl jsem je, aniž jsem se navrátil, až jsem je vyhubil. Tak jsem je zranil, že nemohli povstati, padše pod nohy mé. Tf jsi zajisté mne přepásal udatností k boji, povstávající proti mně sehnul jsi pode mne. Nýbrž dals mi šíji nepřátel mých, abych ty, kteříž mne nenáviděli, vyplénil. Volaliť jsou, ale nebylo spomocníka k Hospodinu, ale nevyslyšel jich. I potřel jsem je jako prach u povětří, jako bláto na ulicích rozšlapal jsem je. Ty jsi mne vyprostil z různic lidu, a postavils mne v hlavu národům; lid, kteréhož jsem neznal, sloužil mi. Jakž jen zaslechli, uposlechli mne, cizozemci lhali mi. Cizozemci svadli a třásli se v ohradách svých. Živť jest Hospodin, a požehnaná skála má; protož buď vyvyšován Bůh spasení mého, Bůh silný, kterýž mi pomsty poroučí, a podmaňuje mi lidi. Ty jsi vysvoboditel můj z moci nepřátel mých, také i nad povstávající proti mně vyvýšils mne, a od člověka ukrutného vyprostils mne. A protož chváliti tě budu mezi národy, ó Hospodine, a jménu tvému žalmy prozpěvovati, Kterýž tak důstojně vysvobozuješ krále svého, a činíš milosrdenství pomazanému svému Davidovi, i semeni jeho až na věky.
Přednímu zpěváku, služebníka Hospodinova Davida, kterýž mluvil Hospodinu slova písně této v ten den, v němž ho vysvobodil Hospodin z ruky všech nepřátel jeho i z ruky Saulovy, a řekl: Z vnitřnosti srdce miluji tě, Hospodine, sílo má. Hospodin skála má a hrad můj, i vysvoboditel můj, Bůh silný můj, skála má, v němž naději skládám, štít můj a roh spasení mého, mé útočiště. Chvály hodného vzýval jsem Hospodina, a od nepřátel svých byl jsem vyproštěn. Obklíčilyť mne byly bolesti smrti, a proudové nešlechetných předěsili mne. Bylyť jsou mne obklíčily bolesti hrobu, osídla smrti zachvátila mne. V úzkosti své vzýval jsem Hospodina, a k Bohu svému volal jsem, i vyslyšel z chrámu svého hlas můj, a volání mé před oblíčejem jeho přišlo v uši jeho. Davidův. Oslavovati tě budu, Pane, celým srdcem svým, a před mocnými žalmy tobě zpívati. Skláněti se budu k chrámu svatému tvému, a oslavovati jméno tvé pro milosrdenství tvé a pro pravdu tvou; nebo jsi zvelebil nade všecko jméno své a slovo své. Kteréhokoli dne vzýval jsem tě, vyslyšels mne, a obdařils silou duši mou. Oslavovati tě budou, Hospodine, i všickni králové země, když uslyší řeč úst tvých. A zpívati budou o cestách Hospodinových, a že veliká jest sláva Hospodinova, A ač vyvýšený jest Hospodin, však že na poníženého patří, a vysokomyslného zdaleka zná. Bych pak chodil u prostřed ssoužení, obživíš mne; proti vzteklosti nepřátel mých vztáhneš ruku svou, a tak vysvobodí mne pravice tvá. Hospodin dokoná za mne; nebo milosrdenství tvé, Hospodine, na věky, aniž díla rukou svých kdy opustíš. Tehdy pohnula se a zatřásla země, základové hor pohnuli se, a třásli se pro rozhněvání jeho.
Dým vystupoval z chřípí jeho, a oheň zžírající z úst jeho, od něhož se uhlí rozpálilo. kloniv nebes, sstoupil, a mrákota byla pod nohami jeho. A sedě na cherubínu, letěl, letěl na peří větrovém. Udělal sobě z temností skrýši,vůkol sebe stánek svůj z temných vod a hustých oblaků. Od blesku před ním oblakové jeho rozehnáni jsou, krupobití i uhlí řeřavé.
Halelujah. Oslavujte Hospodina, nebo dobrý jest, nebo na věky milosrdenství jeho. Kdo může vymluviti nesmírnou moc Hospodinovu, a vypraviti všecku chválu jeho? Blahoslavení, kteříž ostříhají soudu, a činí spravedlnost každého času. Pamatuj na mne, Hospodine, pro milost k lidu svému, navštěv mne spasením svým, Abych užíval dobrých věcí s vyvolenými tvými, a veselil se veselím národu tvého, a chlubil se spolu s dědictvím tvým. Zhřešili jsme i s otci svými, neprávě jsme činili, a bezbožnost páchali. Otcové naši v Egyptě nerozuměli předivným skutkům tvým, aniž pamatovali na množství milosrdenství tvých, ale odporni byli při moři, při moři Rudém. A však vysvobodil je pro jméno své, aby v známost uvedl moc svou. Nebo přimluvil moři Rudému, a vyschlo; i provedl je skrze hlubiny, jako po poušti. A tak zachoval je od ruky toho, jenž jich nenáviděl, a vyprostil je z ruky nepřítele. V tom přikryly vody ty, kteříž je ssužovali, nezůstalo ani jednoho z nich. A ačkoli věřili slovům jeho, a zpívali chválu jeho, Však rychle zapomenuli na skutky jeho, a nečekali na radu jeho; Ale jati jsouce žádostí na poušti, pokoušeli Boha silného na pustinách. I dal jim, čehož se jim chtělo, a však dopustil hubenost na život jejich. Potom, když horlili proti Mojžíšovi v vojště, a Aronovi, svatému Hospodinovu, Otevřevši se země, požřela Dátana, a přikryla zběř Abironovu. A roznícen byl oheň na rotu jejich, plamen spálil bezbožníky. Udělali i tele na Orébě, a skláněli se slitině. A změnivše slávu svou v podobiznu vola, jenž jí trávu, Zapomněli na Boha silného, spasitele svého, kterýž činil veliké věci v Egyptě. A předivné v zemi Chamově, přehrozné při moři Rudém. Pročež řekl, že je vypléní, kdyby se byl Mojžíš, vyvolený jeho, nepostavil v té mezeře před ním, a neodvrátil prchlivosti jeho, aby nehubil. Za tím zošklivili sobě zemi žádanou, nevěříce slovu jeho. A repcíce v staních svých, neposlouchali hlasu Hospodinova.
A protož pozdvihl ruky své proti nim, aby je rozmetal po poušti, A aby rozptýlil símě jejich mezi pohany, a rozehnal je do zemí. Spřáhli se také byli s modlou Belfegor, a jedli oběti mrch. A tak dráždili Boha skutky svými, až se na ně obořila rána, Až se postavil Fínes, a pomstu vykonal, i přetržena jest rána ta. Což jest mu počteno za spravedlnost od národu do pronárodu, a až na věky. Opět ho byli popudili při vodách sváru, až se i Mojžíšovi zle stalo pro ně. Nebo k hořkosti přivedli ducha jeho, a pronesl ji rty svými. K tomu nevyplénili ani národů těch, o kterýchž jim byl Hospodin poručil, Ale směšujíce se s těmi národy, naučili se skutkům jejich, A sloužili modlám jejich, kteréž jim byly osídlem. Obětovali zajisté syny své a dcery své ďáblům. A vylili krev nevinnou, krev synů svých a dcer svých, kteréž obětovali trapidlům Kananejským, tak že poškvrněna jest země těmi vraždami. I zmazali se skutky svými, a smilnili činy svými. Protož rozpáliv se v prchlivosti Hospodin na lid svůj, v ošklivost vzal dědictví své.
A vydal je v ruce pohanů. I panovali nad nimi ti, jenž je v nenávisti měli, A utiskali je nepřátelé jejich, tak že sníženi jsou pod ruku jejich. Mnohokrát je vysvobozoval, oni však popouzeli ho radou svou, pročež potlačeni jsou pro nepravost svou. A však patřil na úzkost jejich, a slyšel křik jejich. Nebo se rozpomenul na smlouvu svou s nimi, a želel toho podlé množství milosrdenství svých, Tak že naklonil k nim lítostí všecky, kteříž je u vězení drželi. Zachovej nás, Hospodine Bože náš, a shromažď nás z těch pohanů, abychom slavili jméno tvé svaté, a chlubili se v chvále tvé. Požehnaný Hospodin Bůh Izraelský od věků až na věky. Na to rciž všecken lid: Amen, Halelujah.
home,
phrase,
stake,
mile,
martini
real estate
add
pressrelease
arts
mobile
science
reference
software
recipes
searchengines
shopping
architecture
carrental
news
humor
games
fun
health
financial
business
food
sports
travel
dictionary
photography
astrology
blogs
jobs
computers
gaming
entertainment
music
local
countries
maps
zipcodes
reviews
rss
seo
flight
unitconversion
weather
other
databases
categories
thankyou
thankyouc
israel
mobile-rating
bycountries
contact
Find out more about: journal and
case at the
sea
cafe black
penguin
powder strong
castle
collapse at the
basement
drill next
month this
winter for you.
| 25-feb-08Učí ruce mé boji, tak že lámi i lučiště ocelivé
Bohu svému volal jsem, i vyslyšel z chrámu
Mojžíšovi v vojště, a Aronovi
Nebo k hořkosti přivedli ducha jeho