Nemáš co závidět zlým lidem, v jejich společnosti nemáš o co stát. Takoví v srdci myslí na samou krutost, svými rty mluví o samém trápení. Moudrost dovede postavit dům, šikovnost jej umí vyztužit. Poznání pak jeho pokoje plní majetkem vzácným a překrásným Moudrý zmůže víc, než velký silák, ten, kdo má znalosti, sílu přemáhá. Svůj boj vyhraješ dík dobrým radám, ve množství rádců je totiž jistota. Moudrost je pro hlupáka nedostupná, v městské bráně musí mít ústa zavřená. Kdo stále vymýšlí, jak by škodil, toho nazvou "pan Úskočný". Výmysly hňupů jsou naskrz hříšné, drzoun je lidem odporný. Pokud se v těžký den hroutíš, tvá síla za moc nestojí. Zachraňuj odsouzence k smrti, ujmi se odvlékaných k popravě! Chceš říci: "My jsme to nevěděli"? Zpytateli srdcí je přece vše jasné! Strážce tvé duše o všem ví, každému jeho skutky odplatí! Jez med, můj synu, vždyť je dobrý, plástev je sladká dásním tvým. Stejně tak okus svou duší moudrost. Najdeš-li ji, budoucnost je tvoje, tvá naděje tě nezklame! Nečíhej, ničemo, u bytu spravedlivého, jeho příbytku se škodit neodvaž! Spravedlivý vstane, i když sedmkrát padl, jediné klopýtnutí však zničí ničemu. Neraduj se, když nepřítel tvůj padne, nad jeho klopýtnutím v srdci nejásej. Hospodinu by se nelíbil ten pohled, svůj hněv by od něj mohl odvrátit. Kvůli zloduchům se nemusíš zlobit, darebákům nemáš co závidět. Zlo přece žádnou budoucnost nemá, svíce darebáků uhasne! Cti Hospodina, synu, a také krále, nezačínej si s buřiči Oba tě mohou kdykoli zničit - kdo ví, jaký bude jejich trest? Další slova mudrců Zde jsou další slova mudrců: Stranit někomu při soudu není dobré. Kdo omilostní darebáka, bude proklínán lidmi, takovému budou spílat národy. Žalobci však bývají oblíbeni, jen samé chvály se dočkají. Poctivá odpověď je jako na rty polibek. Zvládni svou práci tam venku, o své pozemky se dobře postarej, potom si můžeš stavět dům Nesvědči proti bližnímu pro nic za nic; chceš snad oklamávat svými rty? Neříkej: "Naložím s ním, jako on se mnou, každému jeho skutky odplatím!" Kolem lenochova pole šel jsem, kolem vinice jednoho ztřeštěnce le - vše bylo zarostlé trním, vše bylo kopřivami pokryté, kamenná zídka celá zbořená! To, co jsem viděl, jsem si vzal k srdci, z onoho pohledu jsem se poučil: Chvilku si pospíš, chvilku zdřímneš, na chvilku ruce složíš a odpočneš; vtom bída jak tulák navštíví tě, jak loupežník tě nouze přepadne!
Lepší je suchý kus chleba v klidu, než dům plný masa a neshody. Chytrý služebník bude pánem mrzkého syna, s jeho bratry se o dědictví podělí a stříbro je tyglík a na zlato pec, lidské srdce však zkoumá Hospodin. Zloduch dá na hanebné řeči, lhář poslouchá jazyk zákeřný. Kdo zesměšňuje chudáka, uráží jeho Tvůrce; kdo z neštěstí má radost, trestu neujde. Korunou starců jsou vnuci, ozdobou synů otcové. Hlupáku nesluší vznešená slova, tím méně urozeným lživá řeč. Jak vzácný kámen je úplatek svému dárci , k čemukoli se obrátí, daří se. Kdo stojí o lásku, přikrývá všechny viny, ten, kdo je připomíná, spřízněné duše rozdělí. Na rozumného více zapůsobí hrozba, než kdyby tupci stokrát nařezal. Vzpurný si koleduje o neštěstí, až na něj přijde posel ukrutný. Raději potkat medvědici zbavenou mláďat, než narazit na tupce a jeho pitomost. Kdo odplácí za dobro zlem, toho dům zlo nikdy nepustí. Začátek hádky je protržení hráze - raději přestaň, než spor propukne! Omlouvat ničemu i očernit poctivého, Hospodinu se obojí hnusí nastejno. K čemu jsou peníze v rukou tupce? Když nemá rozum, moudrost nezíská! Přítel miluje za všech okolností, bratr se rodí pro chvíle trápení. Šílenec je, kdo rukou upíše se, kdo za bližního složí záruku. Kdo se rád hádá, ten rád hřeší, kdo otvírá si ústa , říká si o potíž. Kdo má falešné srdce, nenajde štěstí, kdo křivý jazyk má, špatně dopadne. Kdo zplodil tupce, má důvod k žalu, nepozná radost otec hlupákův. Radostné srdce je nejlepším lékem, ubitý duch ale kosti vysouší. Darebák potají úplatek bere, stezky práva aby převracel. Rozumný člověk má ve tváři moudrost, tupcův zrak těká do světových stran. Pitomý syn je otci ke vzteku, rodičce své jen k hořkosti. Pokutovat nevinného jistě není dobré, natož bít urozené za poctivost. Kdo získal poznání, ten šetří slova, rozvážný člověk má vzácnou povahu. I hlupák, mlčí-li, bývá brán za moudrého, se zavřenými ústy vypadá rozumně.
Přijmi, synu můj, má slova, mé příkazy jak poklad opatruj. Ucho své moudrosti nastav, srdce otevři pro rozumnost. Ano, po duchaplnosti volej, přivolej k sobě rozumnost. Jak stříbro když ji vyhledávat budeš, pátrat po ní jak po pokladech, úctě k Hospodinu tenkrát porozumíš, k poznání Boha tehdy dospěješ. Jen Hospodin přece dává moudrost, z jeho úst prýští poznání a rozumnost. Zdravý úsudek on pro upřímné chová, štítem je pro ty, kdo žijí poctivě. Nad stezkami práva on stráž drží, ochraňuje cestu spravedlivých svých. Spravedlnosti a právu tenkrát porozumíš, i poctivosti, s níž dojdeš nejdále, když moudrost do srdce ti vejde, vědění když tvou duši potěší. Prozíravost tehdy nad tebou bdít bude, opatrovat tě bude rozumnost. Před cestou zla moudrost ochrání tě, před každým, kdo mluví zvráceně, ilovník poznání miluje poučení, jen tupý mezek si nedá domluvit obrotivého zahrne Hospodin přízní, lstivého člověka však odsoudí. Darebáctví nikomu jistotu neposkytne, kořen spravedlivých však nikdo nevyrve. Znamenitá žena je korunou svého muže, kostižer v těle však žena hanebná Spravedliví o právu rozjímají, rady bezbožných jsou však samá lest. Slova darebáků jsou smrtelná léčka, upřímné však jejich ústa zachrání. Když darebáci padnou, je po nich veta, dům spravedlivých však obstojí. Čím je kdo rozumnější, tím více bývá ceněn, muž křivé povahy však bude pohrdnut. Je lepší být přehlížen, přitom mít služebníka, než tvářit se důležitě a nemít na chleba. Spravedlivý cítí i s dobytčetem, nitro darebáků je ale bezcitné. Kdo na svém poli dře, nasytí se chlebem, kdo běhá za marnostmi, přišel o rozum. Po úlovku zloduchů darebák dychtí, kořen spravedlivých však nese ovoce. Hříchem svých rtů se zaplete zloduch, spravedlivý však ujde trápení. Ovoce svých úst každý hojně sklidí , skutek člověka mu bude oplacen. Hlupák je přesvědčen, že jde správně, moudrý člověk si nechá poradit před těmi, kdo se přímým stezkám vyhnou, kdo kráčejí po cestách temnoty. Před těmi, kdo s radostí zlo páší, kdo si v krutých zvrácenostech libují, jejichž stezky jsou pokroucené, a jejichž kroky z cesty scházejí.
Před cizí ženou moudrost zachrání tě, před vábivými slovy svůdkyně, jež druha svého mládí opustila, na smlouvu se svým Bohem nemyslí. Její dům se chýlí k jisté smrti, její krok míří do podsvětí. Kdo vejde k ní, ten nevyjde už, na stezky života se nikdy nevrátí. Kéž by ses vydal cestou ušlechtilých, na stezkách spravedlivých kéž bys vytrval! Upřímní přece budou obývat zemi a bezúhonní v ní zůstanou. Ničemové však budou ze země vypuzeni, proradní z ní budou vyrváni.
Člověk si může lámat hlavu, vhodnou odpověď však dává Hospodin. Člověk má všechny své cesty za čisté, pohnutky ale zkoumá Hospodin. Hospodinu svěř všechny své činy, tvoje úmysly se pak naplní. Hospodin učinil vše pro svůj záměr, také i darebáka pro zlý den.
Hospodinu se každý namyšlenec hnusí, však jistojistě trestu neujde. Láskou a věrností se usmiřuje vina, úctou k Hospodinu se vyhneš zlu. Když se Hospodinu líbí něčí cesty, dokonce jeho nepřátele s ním udobří. Lepší je málo se spravedlností, než ohromné zisky s bezprávím. Člověk přemítá v srdci o své cestě, jeho kroky však řídí Hospodin. Prorocký výrok patří na rty krále, při soudu jeho ústa nesmí pochybit. Hospodin má poctivé míry i váhy, všechna závaží ve váčku odměřil Králům se hnusí páchat podlost - vždyť je to spravedlnost, co drží trůn! Spravedlivé rty se králům líbí, milují ty, kdo mluví upřímně. Králova zloba je posel smrti, moudrý člověk ji však utiší. Rozzářená tvář krále znamená život, jeho přízeň - jak dešťový oblak na jaře! Získat moudrost je nad ryzí zlato, nad stříbro nejčistší je získat rozumnost. Cesta upřímných vede pryč od zla; kdo hlídá svou cestu, svou duši uchrání. Pýcha předchází pád a namyšlenost zkázu. Lepší je sdílet porobu s pokornými, nežli se s pyšnými dělit o kořist. Kdo hloubá ve Slově, nachází štěstí , blaze tomu, kdo na Hospodina spoléhá! Kdo moudré srdce má, je znám svou rozumností, příjemná řeč napomáhá k poznání. Pramen života má ten, kdo má rozum, hlupáky ale vlastní hloupost vytrestá. Srdce moudrého dohlíží na jeho ústa a jeho rtům přidá poznání. Laskavá slova jsou plástev medu, balzám na duši, na kosti lék. Cesta se člověku může zdát správná, nakonec však bývá cestou ke smrti. Sám na sebe dře člověk s chutí, jeho vlastní hlad jej pohání. Podlý člověk se ve špíně hrabe, na jeho rtech jako by oheň plál. Zvrácený člověk rozsívá sváry, pomlouvač i spřízněné duše rozdělí. Násilný člověk svádí své druhy, láká je na cestu nedobrou. Kdo mhouří oči, vymýšlí zvrácenosti, kdo svírá rty, osnuje špinavost. Šedé vlasy jsou korunou slávy, na cestě spravedlnosti se nachází. Trpělivý člověk je lepší než hrdina a ten, kdo se ovládá, než dobyvatel města. Člověk si do klína může házet losem, jak ale dopadne, to určí Hospodin.
Hlupákův hněv ihned projeví se, rozvážný člověk hanbu přikryje. Pravdomluvný hlásá spravedlnost, křivopřísežník šíří lest. Unáhlené řeči bodají jako meče, jazyk moudrých je jako lék. Pravdomluvné rty obstojí navždy, prolhaný jazyk jen krátký okamžik.
Zlomyslní jen faleš v srdci mají, radost je s těmi, kdo pokoj působí Spravedlivého nikdy nepotká zhouba, darebáci jsou však zavaleni zlým va Lemuele, krále z Massy, jimiž jej vychovávala jeho matka: Co říci, synu můj? Co, synu mého lůna? Co říci, synu zaslíbený? Nemarni s ženami svoji sílu, nepokaz cestu, jež králům náleží. Nenáleží, ó Lemueli, králům, nenáleží králům víno popíjet, vladařům opojný nápoj nesluší. Kdyby pil, mohl by zapomenout nařízení, překroutit by mohl právo všech soužených. Opojný nápoj dejte umírajícím, a víno těm, kdo hořkost zakouší. Když napijí se, na bídu zapomenou, nepomyslí už na své trápení. Otevři ústa za ty, kdo nemají hlas, za právo všech, kdo jsou bezmocní. Otevři ústa, suď spravedlivě, zastaň se chudých a ubohých! Prolhané rty se Hospodinu hnusí, kdo žijí v pravdě, však těší jej. Rozvážný člověk umí své vědění tajit, srdce tupců vytrubuje nesmysly. Pilným rukám bude svěřena vláda, zahálčivost však vede k porobě. Starosti v srdci člověka tíží, laskavé slovo však radost navrátí. Spravedlivý bližnímu ukáže cestu, cesta darebáků ale končí blouděním. Lenoch si ani maso neupeče, pracovitý získá cenný majetek. Na stezce spravedlnosti je život, cesta nepravosti vede ke smrti.
home,
phrase,
stake,
mile,
martini
real estate
add
pressrelease
arts
mobile
science
reference
software
recipes
searchengines
shopping
architecture
carrental
news
humor
games
fun
health
financial
business
food
sports
travel
dictionary
photography
astrology
blogs
jobs
computers
gaming
entertainment
music
local
countries
maps
zipcodes
reviews
rss
seo
flight
unitconversion
weather
other
databases
categories
thankyou
thankyouc
israel
mobile-rating
bycountries
contact
Find out more about: journal and
case at the
sea
cafe black
penguin
powder strong
castle
collapse at the
basement
drill next
month this
winter for you.
| 5-mar-08Boha Jákobova, Kterýž obrací
v Hospodina, spomocníkem a štítem
všecky syny lidské, Z příbytku trůnu
jak dobrý jest Hospodin. Blahoslavený