Potom otevřev Job ústa svá, zlořečil dni svému. Nebo mluvě Job, řekl: Ó by byl zahynul ten den, v němž jsem se naroditi měl, i noc, v níž bylo řečeno: Počat jest pacholík. Ten den ó by byl obrácen v temnost, aby ho byl nevyhledával Bůh shůry, a nebyl osvícen světlem. Ó by jej byly zachvátily tmy a stín smrti, a aby jej byla přikvačila mračna, a předěsila horkost denní. Ó by noc tu mrákota byla opanovala, aby nebyla připojena ke dnům roku, a v počet měsíců nepřišla. Ó by noc ta byla osaměla, a zpěvu aby nebylo v ní. Ó by jí byli zlořečili ti, kteříž proklínají den, hotovi jsouce vzbuditi velryba. Ó by se byly hvězdy zatměly v soumraku jejím, a očekávajíc světla, aby ho nebyla dočekala, ani spatřila záře jitřní.
Nebo nezavřela dveří života mého, ani skryla trápení od očí mých. Proč jsem neumřel v matce, aneb vyšed z života, proč jsem nezahynul? Proč jsem vzat byl na klín, a proč jsem prsí požíval? Nebo bych nyní ležel a odpočíval, spal bych a měl bych pokoj, S králi a radami země, kteříž sobě vzdělávali místa pustá,
Aneb s knížaty, kteříž měli zlato, a domy své naplňovali stříbrem. Aneb jako nedochůdče nezřetelné proč jsem nebyl, a jako nemluvňátka, kteráž světla neviděla? Tamť bezbožní přestávají bouřiti, a tamť odpočívají ti, jenž v práci ustali. Také i vězňové pokoj mají, a neslyší více hlasu násilníka. Malý i veliký tam jsou rovni sobě, a služebník jest prost pána svého. Proč Bůh dává světlo zbědovanému a život těm, kteříž jsou ducha truchlivého? Kteříž očekávají smrti, a není jí, ačkoli jí hledají pilněji než skrytých pokladů? Kteříž by se veselili s plésáním a radovali, když by nalezli hrob? Člověku, jehož cesta skryta jest, a jehož Bůh přistřel? Nebo před pokrmem mým vzdychání mé přichází, a rozchází se jako voda řvání mé. To zajisté, čehož jsem se lekal, stalo se mi, a čehož jsem se obával, přišlo na mne. Neměl jsem pokoje, aniž jsem se ubezpečil, ani odpočíval, až i přišlo pokušení toto.
Jemuž odpovídaje Elifaz Temanský, řekl: Počneme-li mluviti s tebou, neponeseš-liž toho těžce? Ale kdož by se zdržeti mohl, aby neměl mluviti? Aj, učívals mnohé, a rukou opuštěných jsi posiloval. Padajícího pozdvihovals řečmi svými, a kolena zemdlená jsi ocňoval.
Nyní pak, jakž toto přišlo na tebe, těžce to neseš, a jakž tě dotklo, předěšen jsi. Nebylo-liž náboženství tvé nadějí tvou, a upřímost cest tvých očekáváním tvým? Rozpomeň se, prosím, kdo jest kdy nevinný zahynul? Aneb kde upřímí vyhlazeni jsou? Jakož jsem já vídal ty, kteříž orali nepravost, a rozsívali převrácenost, že ji i žali. Od dchnutí Božího hynou, a duchem prchlivosti jeho v nic obracíni bývají. Řvání lva a hlas lvice a zubové mladých lvíčat setříni bývají. Hyne lev, že nemá loupeže, a lvíčata mladá rozptýlena bývají. Nebo i tajně doneslo se mne slovo, a pochopilo ucho mé něco maličko toho. V přemyšlováních z vidění nočních, když připadá tvrdý sen na lidi, Strach připadl na mne a lekání, kteréž předěsilo všecky kosti mé. Duch zajisté před tváří mou šel, tak že vlasové vstávali na těle mém. Zastavil se, ale neznal jsem tváři jeho; tvárnost jen byla před očima mýma. Mezi tím mlče, slyšel jsem hlas:
Zdaliž může člověk spravedlivějším býti než Bůh, aneb muž čistším nad toho, kterýž ho učinil? Ano mezi služebníky jeho není dokonalosti, a při andělích svých zanechal nedostatku. Čím více při těch, kteříž bydlejí v domích hliněných, jejichž základ jest na prachu, a setříni bývají snáze než mol. Od jitra až do večera stíráni bývají, a kdož toho nerozvažují, na věky zahynou. Zdaliž nepomíjí sláva jejich s nimi? Umírají, ale ne v moudrosti.
Zavolejž tedy, dá-liť kdo odpověd? A k kterému se z svatých obrátíš? Pakli k bláznu, zahubí ho rozhněvání, a nesmyslného zabije prchlivost. Jáť jsem viděl blázna, an se vkořenil, ale hned jsem zle tušil příbytku jeho, řka: Vzdáleniť jsou synové jeho od spasení; nebo potříni budou v bráně, aniž bude, kdo by je vytrhl. Obilé jeho zžíře hladovitý, a i z prostřed trní je vychvátí; nadto sehltí násilník statek takových. Neboť nepochází z prachu trápení, aniž se z země pučí bída. Ale člověk rodí se k bídě, tak jako jiskry z uhlí zhůru létají. Jistě žeť bych já hledal Boha silného, a jemu bych předložil při svou, Kterýž činí věci veliké, nezpytatelné, divné, a jimž počtu není, Kterýž dává déšť na zemi, a spouští vody na pole, Kterýž sází opovržené na místě vysokém, a žalostící vyvyšuje spasením, Kterýž v nic obrací myšlení chytráků, tak aby nemohli k skutku přivésti ruce jejich ničeho, Kterýž lapá moudré v chytrosti jejich; nebo rada převrácených bláznová bývá. Ve dne motají se jako ve tmách, a jako v noci šámají o poledni. Kterýž zachovává od meče a od úst jejich, a chudého od ruky násilníka. Máť zajisté nuzný naději, ale nepravost musí zacpati ústa svá. Aj, jak blahoslavený jest člověk, kteréhož tresce Bůh! A protož káráním Všemohoucího nepohrdej. Onť zajisté uráží, on i obvazuje; raní, ruka jeho také léčí. Z šesti úzkostí vysvobodil by tebe, ano i v sedmi nedotklo by se tebe zlé. V hladu vykoupil by tě od smrti, a v boji od moci meče. Když utrhá jazyk, byl bys skryt, aniž bys se bál zhouby, když by přišla. Zhouba a hlad buď tobě za smích, a nestrachuj se ani líté zvěři zemské. Nebo s kamením polním příměří tvé, a zvěř lítá polní pokoj zachová k tobě. A shledáš, žeť stánek tvůj bude bezpečný, a navrátíš se zase k příbytku svému, a nezhřešíš. Shledáš také, žeť se rozmnoží símě tvé, a potomci tvoji jako bylina zemská. Vejdeš v šedinách do hrobu, tak jako odnášíno bývá zralé obilí časem svým. Aj, toť jsme vyhledali, a takť jest; poslechniž toho, a schovej sobě to.
Odpovídaje pak Job, řekl: Ó kdyby pilně zváženo bylo hořekování mé, a bída má na váze aby spolu vyzdvižena byla. Jistě že by se nad písek mořský těžší ukázala, pročež mi se i slov nedostává. Nebo střely Všemohoucího vězí ve mně, jejichž jed vysušil ducha mého, a hrůzy Boží bojují proti mně. Zdaliž řve divoký osel nad mladistvou travou? Řve-liž vůl nad picí svou? Zdaliž jedí to, což neslaného jest, bez soli? Jest-liž chut v věci slzké? Ach, kterýchž se ostýchala dotknouti duše má, ty jsou již bolesti těla mého. Ó by se naplnila žádost má, a aby to, čehož očekávám, dal Bůh, Totiž, aby se líbilo Bohu setříti mne, vztáhnouti ruku svou, a zahladiti mne. Neboť mám ještě, čím bych se potěšoval, (ačkoli hořím bolestí, aniž mne Bůh co lituje), že jsem netajil řečí Nejsvětějšího. Nebo jaká jest síla má, abych potrvati mohl? Aneb jaký konec můj, abych prodlel života svého? Zdali síla má jest síla kamenná? Zdali tělo mé ocelivé? Zdaliž pak obrany mé není při mně? Aneb zdravý soud vzdálen jest ode mne, Proti tomu, jehož lítostivost k bližnímu mizí, a kterýž bázeň Všemohoucího opustil? Bratří moji zmýlili mne jako potok, pominuli jako prudcí potokové.
Kteříž kalní bývají od ledu, a v nichž se kryje sníh. V čas horka vysychají; když sucho bývá, mizejí z místa svého. Sem i tam roztěkají se od toku svého obecného, v nic se obracejí a hynou. To vidouce houfové jdoucích z Tema, zástupové Sabejských, jenž naději měli v nich, Zastyděli se, že v nich doufali; nebo přišedše až k nim, oklamáni jsou. Tak zajisté i vy byvše, nejste; vidouce potření mé, děsíte se. Zdali jsem řekl: Přineste mi, aneb z zboží svého udělte darů pro mne? Aneb: Vysvoboďte mne z ruky nepřítele, a z ruky násilníků vykupte mne? Poučte mne, a budu mlčeti, a v čem bych bloudil, poslužte mi k srozumění. Ó jak jsou pronikavé řeči upřímé! Ale co vzdělá obviňování vaše? Zdali jen z slov mne viniti myslíte, a převívati řeči choulostivého? Také i na sirotka se obořujete, anobrž jámu kopáte příteli svému. A protož nyní chtějtež popatřiti na mne, a suďte, klamám-liť před oblíčejem vaším. Napravte se, prosím, nechť není nepravostí; napravte se, pravím, a tak poznáte, žeť jest spravedlnost v té řeči mé. A jest-li na jazyku mém nepravost, neměl-liž bych, čitedlen býti bíd?home,
phrase,
stake,
mile,
martini
real estate
add
pressrelease
arts
mobile
science
reference
software
recipes
searchengines
shopping
architecture
carrental
news
humor
games
fun
health
financial
business
food
sports
travel
dictionary
photography
astrology
blogs
jobs
computers
gaming
entertainment
music
local
countries
maps
zipcodes
reviews
rss
seo
flight
unitconversion
weather
other
databases
categories
thankyou
thankyouc
israel
mobile-rating
bycountries
contact
Find out more about: journal and
case at the
sea
cafe black
penguin
powder strong
castle
collapse at the
basement
drill next
month this
winter for you.
| 25-feb-08V těch dnech roznemohl se Ezechiáš
V těch dnech roznemohl se Ezechiáš
V těch dnech roznemohl se Ezechiáš
V těch dnech roznemohl se Ezechiáš